ČSN 721300 (72 1300)

1.4.1992

30798

Norma určuje zásady pro třídění pálených žárovzdorných jílových surovin podle fyzikálních a chemických vlastností a podle lokality a použitého vypalovacího zařízení. Obsahuje ustanovení o značení, zkoušení, balení, dodávání a skladování. Pro účely této normy jsou pálené žárovzdorné jílové suroviny (dříve žárovzdorné pálené zeminy): žárovzdorné jíly, jílovce, lupky, vypálené zpravidla nad 1000 °C, používané jako ostřivo do žárovzdorných, zejména šamotových výrobků. (Poznámka: V technické praxi se pro pálené žárovzdorné jílové suroviny užívá názvu pálené lupky.) Základní klasifikační znak se skládá z písmenných a číselných symbolů, a to: Písmena A až E označují obsah oxidu hlinitého, první číslice 1 až 6 žárovzdornost, druhá číslice 1 až 7 obsah oxidu železitého a třetí číslice 1 až 5 zdánlivou porovitost. (Blíže v tab.1.) Dále první písmeno po číslicích lokalitu a druhé písmeno vypalovací zařízení, podle tab.2. Z normy lze tedy odečíst určité údaje o složení, nelze odečíst obsah oxidu křemičitého v jakékoliv formě. ČSN 72 1300 byla vydána v dubnu 1992. Nahradila ČSN 72 1300 z 11.11.1982. (Žárovzdorné pálené zeminy. Jakost a klasifikace.

4