ČSN ISO 9297 (75 7420)

1.2.1996

18987

Norma obsahuje ISO 9297:1989. Specifikuje odměrnou metodu stanovení rozpuštěných chloridů ve vodě. Metodu lze užít k přímému stanovení koncentrace rozpuštěných chloridů od 5 mg.l-1 do 150 mg.l-1. Pracovní rozsah lze zvýšit na 400 mg.l-1, jestliže se použije byreta většího objemu, nebo zředěním vzorku. Vzhledem k četným rušivým vlivům nelze metodu využít pro velmi znečištěné odpadní vody s nízkým obsahem chloridů. Obvyklé koncentrace běžných součástí složení podzemní, povrchové nebo pitné vody neruší stanovení. Stanovení ruší tyto látky: Látky, které tvoří nerozpustné sloučeniny se stříbrem, jako bromidy, jodidy, sulfidy, kyanidy, hexakyanoželeznatany. Je-li třeba, musí se bromidové a jodidové ionty stanovit zvlášť a výsledek stanovení chloridů se pak příslušně koriguje. Sloučeniny, které tvoří se stříbrnými ionty komplexy, jako amonné a thiosíranové ionty. Sloučeniny redukují chromanové ionty, včetně iontů dvojmocného železa a siřičitanů. Výše uvedené rušivé vlivy zvyšují výsledek stanovení chloridů. Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví: "Chloridy reagují po přidání stříbrných iontů tvorbou nerozpustného chloridu stříbrného, který se kvantitativně sráží. Malý přebytek stříbrných iontů dává s chromanovými ionty, které byly přidány jako indikátor, červenohnědé zbarvení chromanu stříbrného. Reakce se používá k indikaci bodu ekvivalence. Na podporu srážení se hodnota pH v průběhu titrace udržuje v rozmezí 5 až 9,5." Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 9297 (75 7420) byla vydána v únoru 1996. Nahradila oddíl A části 11 ČSN 83 0520 ze 17.12.1975 a oddíl A části 20 ČSN 83 0530 z 27.10.1978

8